Recepty s vůní bylinek

Moravský jeřáb má kyselé až sladkokyselé, nepatrně nahořklé plody, které obsahují hodně vitamínu C. Obsahují i jiné látky důležité pro naše zdraví. Sbírají se dobře vyzrálé, případně až po prvním mrazíku.

Jako koření jeřabiny zlepšují chuť, vůni i barvu, jako ovoce se dají všestranně zužitkovat. Můžeme je kompotovat, kandovat, připravit z nich želé, víno, šťávy, sirupy. Všechny tyto výrobky můžeme využít i jako koření. Kořeníme také čerstvými, zmrazenými i sušenými plody, nejčastěji mléčné a smetanové omáčky, zvěřinu a hovězí pečeně.

Jednoletá bylina, z níž jako koření poslouží především čerstvé listy. Úrodu listů zvýšíme tím, že odřezáváme květní lodyhy, neboť po odkvětu rostlina zasychá a odumírá. Aroma je velmi prchavé, připomíná směs petržele a anýzu. To je důvodem, proč se přidává k teplým pokrmům až před podáváním, případně v posledním okamžiku tepelné úpravy. Kerblík můžeme přidávat do omelet, kořeníme jím i zeleninu, také skopové maso, pečené ryby a pečená i grilovaná kuřata. Můžeme jej přidat do tvarohových pomazánek a v létě sypat na namazaný chléb. Známé je i použití na dochucení octů.

Jedná se o jednoletou až 1 m vysokou bylinu, jejíž nať můžeme sklízet za 5 až 6 týdnů po výsevu. Nejjemnějším kořením je mladá čerstvá nať, listy i okolíky. Kořenit můžeme celými nezralými okolíky, případně plody.

K teplým pokrmům přidáváme kopr až před podáváním. Nať i listy se konzervují v octě a soli, protože sušené ztrácejí vůni.

Celé nezralé okolíky lze přidávat při nakládání zeleniny, především zelí, cibule i okurek. Vhodné je koprem kořenit rychlokvašené okurky, případně kyselé okurky, naproti tomu sladkokyselé jen zcela výjimečně. Kopr je velmi vhodným doplněním do mléčných omáček a do polévek. Dáváme ho do tvarohu, tvarohových pomazánek, salátů z čerstvé zeleniny, vařených brambor, zelených fazolových lusků, k vařeným rybám i k vařeným masům.

V poslední době se koprem znovu koření sýry a sýrové pomazánky.